Přidat odpověď

Určitě je i za D), E), F), zkusi si rozšířit možnosti, ať je tovje rozhodnutáí opravdu tvoje.

Zdá se mi rizikové zůstat na neschopence, pokud pro to není důvod, že jsi opravdu neschopná tam dojít a pracovat (aby to nebyl trest za nepřístojní chování). Pri nedávat hned výpověd, to už to psalo víc lidí.

Za sebe bych se zkusila poptat nějaké blízké kolegyně na její zkušenosti (pokud máš k někomu důvěru), co si tom šéfově výstupu myslí, jak případně řešili něco podobného, třeba nějdeš ještě další inspiraci.

Určitě bych to ale nechtěla přtejít jen tak a zároveň bych z toho nechtěla dělat velikou aféru - prostě bych dala najevo že toto ne, ato způsobem, kterému se říká zpětná vazba /jde tam taky o vyjádření tvé emoce, ne že ten druhý je kretén))

Takže bych za šéfem zašla, že mám něco na pár minut, co bych potřebovala s ním pořešit o samotě. A řekla bych, že se potřebuju vrátit k tomu pátku, že mě (vyděsilo, zaskočilo.... podle toho, co se s tebou dělo), když na tebe (křičel, vytýkal.... zase musíš najít vhodný výraz) kvůli těm papírům. Ze jsi z toho byla špatná a přemýšlela, jak ve firmě dál.... Zkrátka otevřela bych dveře pro další rozmluvu, třeba se ti omluví, třeba se ukáže, že ne a že se bude chovat jako hulvát i dál - ty se pak musíš rozhodnout, co uděláš. Zkus si to přehrát v myšlenkách - když mu slušně vyjádříš, co pro tebe ta situace znamenala, jak ti pak bude? Podle toho bych jednala.

To, že ti je zle, je známka, že něco potřebuješ udělat, protože něco překročio hranice, které v sobě máš. (Já taky takové chování nesnáším, chápu tě.)