Přidat odpověď

Cítila bych se asi stejně blbě jako ty, na nějaké pořvávání nejsem zvyklá a hodně špatné pocity mám i z méně intenzivnějších "nedorozumění". Ale řekla bych, že do neděle večer ti bude výrazně líp a nějak se to usadí a o nemocenské nebudeš přemýšlet vůbec a s tou výpovědí ještě počkáš Jestli byl šéf vynervovaný, tak jsi to prostě odnesla za jiné, což je samozřejmě krajně nevhodné, ale snad se to dá pochopit, pokud to bude výjimečné. Já si ani nejsem jistá, jestli bych se k takové věci vracela, pokud by se neomluvil sám a dělal jako by nic (nějak by mi nepřekvapilo, kdyby celou "událost" považoval za drobnost a nenapadlo ho, že ty budeš chtít řešit ještě za 4 dny ). Asi bych to vzala podle okolností (jaký je šéf normálně, jak s ním normálně komunikuju a vycházím atd.), dovedu si představit o tom v úterý i zavtipkovat, ale jestli na nějaké "vtípky" není ani při dobré náladě, tak raději nic. Řešila bych to až v případě opakování a to tak, že snad nejdřív bych "vyjednávala", jestli si to nemůže odpustit (třeba i s pochopením pro jeho vytížení a stres), teprve potom výpověď. Na nemocenskou bych šla, jenom kdybych se opravdu cítila nemocně ne jenom uraženě, naštvaně, lítostivě atd. Ale jak jsem psala, myslím, že to bude zítra večer lepší, držím palce.