Přidat odpověď

Za normálních okolností jsem neměla ani všední den, natož stejný. Chodila jsem do práce v různé časy, na různě dlouhou dobu a bez ohledu na patky/ svátky. Do toho jsem měla i více dnů volna v týdnu za sebou. To je nakonec to, co mi v mojí práci vyhovovalo nejvíc.
Pak jsem od září do ledna pracovala na osmičky, sice mi přišlo ze chodím do práce na chvilku a jsem furt doma+ me bavilo chodit každý den na oběd a celkově mít pravidelnou stravu, ale jinak je to furt stejný. Asi by me to nebavilo.
Teď jsem doma úplně a nemám vlastně žádný extra pevný bod a úkol, krom vstávání v 6.50 s dcerou do školy. 7.25 odchází a ja jdu většinou ještě chvíli spát a teď se poflakuju:) O víkendu jsem přečetla dvě tlusté knihy, byla na procházce, vařila dvě složitá jídla, pekla a včera odpoledne u nás byla příjemná návštěva na několik hodin. Ale připadám si nevyužita a uflakana:)
Ale nabiram síly na mimino, to mi zvedne kulturu;)