Je to o přístupu, když mi říkala kamarádka o své třetí svatbě a jak pozvali jeho i její rodiče do restaurace /ten den po obřadu/ a váhali, zda jim mají říct, že to je svatební oběd, tak jsem se divila, proč teda rodiče, když to bylo takhle. A ona celkem udiveně - no ale přece to jsou moji rodiče, nebudu je zatěžovat ničím, na tom úřadě jsme byli jen se svědky, ale je přece hezký si s nimi posedět na obědě, že jsem se po třetí vdávala neznamená, že jsem rodiče vyškrtla ze svého života. Takže asi tak - je to o vnímání.
Akorát že mám pocit, že na názor rodičů se další generaci neptají - nezájem, nemáš do toho co mluvit. /i když je to jen účast na obědě/. Asi to posiluje pocit, že jsou samostatní.