Přidat odpověď

Slupko,

já to zažila. A viníci pro mě byly vždy zcela jasní...spolužáci, kteří to dělali. Pak spolužáci, kteří nebyli ochotní dělat něco proti tomu, i když se třeba aktivně neúčastnili. No a pak jedna učitelka, která, dodnes nevím, jestli schválně, ale vzhledem k tomu, že ostatní to nedělali, tak asi jo, mě tomu chování vystavovala a týkalo se to jen jedné hodiny v týdnu.

Nikdy jsem necítila nic negativního třeba vůči třídní, nebo k jiným učitelům, protože ti všichni se chovali normálně, a protože já sama jim nikdy nic neřekla, tak nebylo v jejich možnostech něco zjistit, natož s tím pak něco dělat.

To už mě víc mrzí, že s tím nedělali něco naši, kterým jsem se nakonec svěřila. Ale tehdy se o tom houby vědělo, nikdo tomu nepřikládal tu váhu, kterou to mělo. Ségra je stále přesvědčená, že jsem měla šťastné dětství bez starostí.