Přidat odpověď

Fren - třeba má dcera měla velký problém odtrhnout svého přítele od maminky z jeho dětského pokojíčku. Přítel byl dospělý a vydělávající. když se jí to tedy podařilo /šli do podnájmu/, tak bohužel - denně jezdil 1-2x za maminkou, babičkou domů. Dcera nechápala, když jsem jí říkala, že tohle by neměla trpět. Vydrželi spolu bydlet cca půl roku, on se cítil zrazen, že ho dcera odtáhla od blízkých osob a začal hledat útěchu a pochopení jinde. Strašně se divil, když se to dcera velmi brzy dozvěděla /jak by ne, v jeho bydlišti zná pomalu všechny a oni ji a i já tam mám příbuzné/. To už se zas stěhovat nechtěl - no, musel.
A opět žije v dětském pokojíčku u maminky spolu s novou přítelkyní.
A co mi dcera říkala, že takových mladých mužů zná kvanta - ale ona už po té zkušenosti odmítá si cokoli začít s někým podobným. jak říká - jsou to maminkou opečovávaní mamánci, absolutně ničemní a líní a v běžném životě nepoužitelní.