Přidat odpověď
No, že se ženská vdává těhotná, to určitě nebylo nic vzácného nikdy ani teď (pokud se dneska tedy vůbec chce vdát). Dnes už doufám není tolik případů, že vidí chlapa poprvé v životě, poprvé si "vrzne" a už se vdává (částečně díky poučenosti, antikoncepci a částečně asi taky díky menší plodnosti populace), ale mně na tom spíš překvapilo, že už nemohli s tou svatbou počkat 2 měsíců do plnoletosti - asi aby lidi neřekli, kdyby už to břicho bylo trochu vidět (nebo že by se dítě narodilo 4. - 5. měsíců po svatbě) K tomu tedy museli zvládnout historické okolnosti, ve městě, kde po svatbě žili hned 3. den vypuklo povstání (konec války), přesouvaly se německé a ruské jednotky atd., vlaky nejezdily, děda převážel babičku "do bezpečí" k jejím rodičům asi 30 km na tyči kola ...
A rozvody samozřejmě byly relativně normální asi už za 1. republiky (i když na venkově myslím až tak ne), ale řešila jsem tu situaci, kdy zůstane snacha s dětmi po rozvodu v jedné domácnosti s tchyní, a to přes 10 let.
Předchozí