My žádné zajímavé rodinné historky nemáme, jsme celkem nudní. Nikdy se u nás nikdo nerozvedl, nikdo se nikomu nenarodil za svobodna atd. Kolikrát by to samo pro tu rodinu bylo nejlepší, to ale já řešit nebudu.
Mně spíš fascinuje babička (spíš pěkně štve) tím, jak mi vyčítá práci, že ona taky neměla, že kolikrát ani na mléko týden nebylo a děti vychovala a nechápe proč já se pořád honím po práci atd. Když jsem řekla, že dětem od malička spořím na školu, tak mě otevřeně považovala za naprostého blázna, prý se už nemůžu dočkat, až se jich zbavím
.
Mojí kamarádky ale matka jela hledat ženicha to vzdálenější vesnice, věděla o něm jen, jak se jmenuje, je voják a měl na sobě před dvěma měsíci červené trenýrky
. Žijí spolu dodnes a o opravdu velmi pěkně
. Oba jsou už v důchodu.