Můj životní úspěch, hmmm.
Dřív bych asi vyjmenovala spoustu věcí, vlastně se mi vždycky spíš dařilo, dosáhla jsem tak nějak všeho, co jsem kdy chtěla, u některých věcí jsem zjistila,že je vlastně nechci
Svý děti za úspěch považuju, vkládám do nich největší část svýho času a energie a zdaleka nejde o "mateřství", jakože přijde a je, jak tu někdo tvrdí.
Chtěla bych dosáhnout takový nějaký životní pohody, spokojenosti a to není zdaleka spojený s "dosažením určitý mety"
Budu se považovat za úspěšnou když budu žít tak, jak chci.
VŠ atd celkem za úspěch nepovažuju, bylo to jen obohacení cesty k tomu,abych mohla dělat,co chci.