Já ti nevím, ale kdybych měla psát na rodinu pokaždé, když moje děti dělají scény kvůli škole, tak asi nic jinýho nedělám
Někdy prostě musí člověk být radikálnější, jindy více empatický a chápat, proč dítě fňuká.
A to nejsou jen prvňáci. Takhle se občas seknou i starší děti.
Třeba syn v kvintě občas dělá scénky typu, že tu chemii nedá, že je debil apod. Takže půl hodiny přesvědčuju, že debil není, jen to jaksi nepochopil od učitele, sedneme nad to a za půl hod až hodinu po x procvičeních už chápe a není co řešit. Kdybych to nechala na té scéně, že je debil a nebude nic dělat, tak asi propadne no
Takže bych holku nechala chvíli pofňukat, řekla jí, že až se uklidní, ať přijde, sedla bych nad to a vysvětlovala. Pak by to předělala. Jiné řešení nevidím.