Přidat odpověď

Já píšu úkoly ještě se třeťákem. Kamarádka se třeťačkou taky. Další dokonce se čtvrťákem. Momentálně mi přijde, že s tím mým líným dsysortografiem absolutně bez motivace, budu psát úkoly až na devítky . Naprosto chápu, že je dost na budku být na všechno sama. Nevím jak předcházet hysterickým výlevám dětí (dělají to skoro všechny, i ten můj mladší), ale já třeba počítám do deseti. Někdy ho nechám odejít, někdy řvu, někdy mu hodně moc pomůžu a nečekám, že to z něj vypadne. Vím, že se to stejně bude umět. Třeba ne hned, ale bude. Zkus to u vás přeorganizovat a hodit nějaké povinnosti na chlapa. Ne, že on zůstane doma a bude jakoby dohlížet na úkoly. Stejně nebude. Pošli ho do toho obchodu s nejmladší a s lístečkem. Jindy vezmi do obchodu nejstarší a vyzkoušej ji po cestě. Vzhledem k tomu, že jsem starší sourozenec, bylo mi jí při čtení příspěvku líto. To není nic proti Tobě, ale prostě to tak v životě je. Když už to víme, je lepší to tomu nejstaršímu ulehčit.