Přidat odpověď

tuten, od té doby, co došlo ke změnám v tom jejich pitomém semaforu, už nezvrací, nepláče, ráno odchází normálně v pohodě, jen se jí nechce vstávat. To je asi normální. Ze školy se mnou odchází normální celkem radostné dítě, kterém mi vyprácí všechno možné, ve škole nepláče. Řekla bych, že se celkově přístup učitelky v její třídě celkem změnit od té mé poměrně razantní intervence u ředitelky a školní psycholožky. Jak jsem psala, v pondělí bylo dohodnuto, že od úterý půjde jinam. V pondělí jsem (moje intervence proběhla týden před tím, poprvé šla do školy po nemoci v pátek předtím) vyzvedávala dítě, které bylo v pohodě "a mami zítra sem půjdu zas, jo?". Spadla mi brada, papíry ohledně přestupu podepsané, odevzdané, učebnice nakoupené. Domluvili jsme se, že tomu dáme týden. Je to dva týdny a je to víceméně stejné jako ten první den.
že vyvádí nad úkoly a celkově je přesvědčená, že nic nedokáže, nesouvisí úplně se školou, už jsem tu stokrát psala, že taková byla vždy, i když byla jedináček, i když chodila do škly s maximálně citlivým přístupem.
já myslím, že většina z vás tu nechce číst, co píšu, máte nějakou svou teorii a z té neuhnete.