Přidat odpověď

To teda takhle bych nevěděla....jsem asi extrovert, potřebuju se vypovídat a sdílet...dokonce i sama se sebou si občas povídám...
Nejasné cíle občas mívám, něco se mi narodí v hlavě...a někdy i dlouho mi to tam leží...pokud to tam udržím a i za nějakou dobu se mi to pořád zdá dobrý...jdu po informacích, po způsobu realizace a technických a praktických věcech...

Tady potřebuju určité lidi, aby mi pomohli si utřídit určité věci, zeptali se mě na konkrétní okolnosti a naopak zas řekli svůj názor...to je pro mne největší pomoc.
Pokud i tohle ustojím a pořád je ta myšlenka konkrétnější, promýšlím a vžívám se do toho, jak mi bude...až....
A pokud je to pořád v souladu s tím, co se mnou "rezonuje"...udělám už ty kroky konkrétní.

A pak potřebuju tichou podporu od nejbližších, aby za mnou jakoby stáli .

Takže když to shrnu, nápadů na něco jinak mám spoustu, potřebuju druhé k jejich promýšlení a k tomu, aby mě tiše podporovali a v krajním případě i nějak fyzicky pomohli.
Vyloženě úplně samostatný typ d začátku až do konce nejsem.

A myslím, že je potřeba to vzít takto v úvahu - jaký kdo typ je.
Někdo má spoustu nápadů, ale zůstává jen u nich.
Někdo se dostane až k přemýšlení....a zůstane tam, promýšlí, ale nerealizuje...a někdo by zas konal a realizoval, ale neví co.
A tak je ptořeba někdy ta spolupráce takovýchto tří lidí - lidí s nápady, lidí s myšlenkami a lidí realizujících.
Ti první mohou být pouhým ipmulsem tomu třetímu typu .
Však člověk nemusí všechno zvládat sám...jako jedna buňka určitého organismu taky nezastane všechno.
Takže je dobré umět přijmout i tu podporu druhým zase dát...to, co umí(umíme dobře.