Přidat odpověď

Jsem ze čtyř dětí, jako dítěti mi to hodně vadilo, měli jsme velmi málo peněz, všechno se dělilo čtyřmi až šesti, leccos jsem nemohla mít nebo zažít s odůvodněním, že by to museli dostat všichni a na to nejsou peníze, a sourozenci byli ode mě na obě strany dost věkově vzdálení, takže jsem ani neměla "parťáky". Jeden záchod v bytě na 6 lidí také není nic moc (vypěstovala jsem si tehdy chronickou zácpu).
Samozřejmě mě to naučilo žít skromně a dnes jsem ráda, že mám tři další lidi, kteří jsou se mnou z jednoho hnízda, když je třeba, tak si pomáháme, i když se jinak moc často nevídáme. Ale já sama bych mít čtyři děti nechtěla, ani kvůli sobě, ani kvůli nim. Ovšem kdyby se narodily (vlastně i jen počaly), tak bych je přirozeně chtěla .