Přidat odpověď

Já to právě taky čím dál tím víc vnímám takhle. Dřív jsem měla pocit, že i zuby moudrosti mají být tam, kde narostly. Postupně jsem si uvědomila, že když k ničemu nejsou a můžou způsobit akutní problém, který se pak řeší komplikovaně, je lepší je odstranit včas.
Ani představa chybějící dělohy mě neděsí od doby, kdy jsem si uvědomila, že touhou po dítěti už nezaplanu. Jen se bojím operace, toho, abych pak zvládla své běžné základní povinnosti a případně bych chtěla vědět, zda v důsledku toho nebudu mít nějaké problémy v budoucnosti.