Myslím, ( i dle psychologů dětství končí cca ve 12 letech, u holek i dřív) je tak cca 13. - 14. rok vhodný na to, aby se rodiče domluvili, že už není nutné jít "rozsudkovou vymáhací cestou" a potomek má právo si říct, tenhle víkend se tati nezlob, ale moc se mi nechce nebo něco mám ( sport, kamarádi, návštěvy, atd.), přijedu příště.
Jasně že porada o důležitých věcech jako změna školy, zdravotní stav, přihláška na SŠ, to by fungovat mělo dohodou obou rodičů.
11leté dítě už bych asi nechala k bráně dojít sama, s tím, že jestli táta něco potřebuje, ať zazvoní. A vrácení též.
Když na to tak pomyslím, tak by mi nějak styk s bývalým partnerem nebyl vůbec příjemný, neměla bych touhu ho vidět. Pokud by si dítě přálo společný narozky, jít si někam sednout dohromady, tak bych se asi překonala.