Přidat odpověď

Dokážu si představit, že lidi nechtějí ve své zástavbě hospic, protože si představují, jak odsud budou každý den odvážet jednu, dvě rakve, děti na to budou koukat z okna a v noci se budou budit strachy. Je to něco jako bydlení s dětmi s výhledem na hřbitov, jen trochu akčnější. Každý ví, že je na stejné lodi, ale děti musí chránit hned teď, zatímco umírání nastane teď anebo jindy. Neříkám, že je to správné, ale představit si to (jako reakci dětné části populace) dokážu.