Přidat odpověď

jitys, já ti nevím. já jsem po návratu ze zahraničí, kde jsem žila pár let, pracovala tady v neziskovce za 9tis hrubého. není to tak dávno, a byla to Praha. dělala jsem to protože jsem chtěla, protože mě ta práce moc bavila a dávala mi smysl. bohužel, měla jsem problém v Praze uživit i jen sebe samu, platila jsem si podnájem. rodina si ťukala na čelo, že jsem blbá, protože by asi nebyl žádný problém si tu práci se svou praxí a znalostmi za těch 30tis najít. celý život jsem chtěla učit ve škole, tak učím, a vím, že za pár let budu mít max o tisícovku víc, stačí se podívat na tabulky. na jednu stranu mě to hodně štve, protože nadřazenost některých rodičů a pak jejich dětí je prostě hodně znát, na druhou stranu vím, že to dělám dobře, děti naučím, rodiče za mnou chodí s kladnou zpětnou vazbou, takže mi to dává smysl a dělat to chci. ale holt nikdy nebudeme s mužem ve vatě, protože oba děláme práci, kterou děláme. jsem idealisti, což je sice fajn, ale ten barák asi neopravíme.
a to, že jako učitelka chodím domů ve dvě - dokud jsem neměla nemocného syna doma, byla jsem ve škole denně 7-17hod a ještě si brala nějaké přípravy domů. připravit si kvalitně hodinu s přihlédnutím na jednotlivé potřeby dětí prostě trvá.