Vidíš Zerat, to je strašně o úhlu pohledu - já zase bych se neuměla radovat z takové zahrádky co popisuješ... Naprosto nepřirozený prostředí, kde není nic živýho, protože je to regulovaný, usměrněný.
Jak popisuješ, že je ti líto rostlin u sousedů, mě by bylo líto těch u tebe - vysazených jen kde ty chceš, když se rozroste tak jí to omezíš, ustřihneš...
Taky nejsem typ, co nechá zahradu zarůst do dvou metrů, ani nemáme na zahradě zetlelý starý kmeny stromů, atd. Ale, v jednom rohu zahrady vím kde bydlí ježci, jinde mají hnízda ptáci, dole ve dřevě děcka chodí pozorovat tesaříky a dokonce roháče... Rostou nám tam chráněný koniklece, probíhají bažanti, na slepice nám přišla liška i kuna už
prostě příroda.