Tino, to vůbec, já jsem, zcela sobecky, řešila SVOJI smrtelnost. Pamatuju si že mi bylo úplně jedno, co bude s mým tělem (což je mi dodnes fuk
, ale řešila jsem prostě tu konečnost, to OFF. Hlavně že budou nový věci, akce, zážitky - a já už se toho nezúčastním. Starší dcera to má taky tak, ona obohacené i tím tělem, že ji zajímá jak funguje krematorium (hledala jsem jí např. kolik popela zůstane s průměrně vážícího člověka), jak by vypadalo tělo exhumované po roce (debata o typu půdy, mumiích apod.) atd. atd.