Přidat odpověď
Od mala si nepamatuju jména lidí, spolužáků atd. Trvalo mi to na ZŠ i SŠ přes dva roky. Na pracovišti zž to nedávám vůbec, ani po deseti letech, zrovna dneska jsem se ptal na jméno kolegy (potřeboval jsem mu napsat), s nímž jsem strávil na pokoji v USA týden. Za komančů jsem se chechtal, že jsem nepoužitelnej pro režim, užil si se mnou už i jeden trestní soudce, kde jsem měl svědčit.
A obrazovou nemám též, nepopíšu vlastní ženu bez pomoci faktů, které o ní znám.
V posledních 5 letech, čili skoro od 40 mi navíc taky začaly vypadávat slova. V rodině máme spíš demenci na bázi cév v mozku, tak mám taky trochu strach i s ohledem na můj DM2.
Ale hodně je to dáno stresem z práce a ponocováním, kvůli práci, po delší dovolené se to vrací do normálu...
Jo a ty hodiny, ty jsem kdysi taky nedal na plný počet bodů. Musí být totiž správně, nikoli s pomocnými hodinovými, či tříhodinovými čarami, s čísli vně apod. To vše už jsou totiž pomůcky, kterými "inteligent" kompenzuje paměť....
Předchozí