Přidat odpověď

Spíš bych řekla: když jsem měnila něco z naprosto zajetých kolejí.

1. případ - měnila jsem vše - zemřela mi matka, stěhovala jsem se z bezpečí rodného domu, vyhodili mne z mé první práce

2. případ - odcházela jsem od "tyrana" - odcházela jsem z luxusního pohodlného bytu, od chlapa co mi na něm moc záleželo (navíc byl první); takže jsem byla sama a protože s tím nesouhlasila ani moje rodina, ocitla jsem se v bytě, kde jsem spala na matracích, neměla jsem si ani na čem ohřát jídlo, netkla tam teplá voda, nebyl splachovací záchod

3. případ - no nestěhuju se, tentokrát ale, jsou lidi co by popsali moji situaci jako "chudák ženská v 37 letech zůstala sama s děckama, to už ju toho moc nečeká"
Já to vidím tak, že jsem udělala rozhodnutí, které mne vnitřně osvobodilo, jsem spokojená, v pohodě a konečně dobře spím