Přidat odpověď

Nejsem věřící v tom smyslu, abych dokázala nějak rozumně vysvětlit dítěti, co jsou vlastně velikonoce. Všechny ty náboženské obřady apod mne naopak od institucionalizovaného náboženství vždy odrazovaly.
Už jsem se okolo vánoc potýkala s ježíškem - zombie nosícím dárky.
i teď se mladší dcera ptá, kdy že tedy ježíšek přinese dárky. Když může na vánoce, proč by nemohl na velikonoce. Až vstane z mrtvých? A kde pak bude? Všude? Jak všude? I u nás doma?
Ta vajíčková tradice to mate ještě více. proč barvíme vajíčka? svátek jara? A má feministická duše pláče nad pomlázkou, nikdy jsem to nepraktikovala, neměla ráda, vejce jsem nebarvila a koledníky domů nepouštěla.
máte to někdy také tak? co s tím?