Přidat odpověď

Já to snad nemůžu ani napsat, jde to proti trendům, ale u nás na základce vařili dobře, svíčkovou měli lepší než babička (a ta měla úžasnou), dodnes vzpomínám na fazole na kyselo, takové jsem od té doby nejedla. Sekaný řízek, koprovka mňam. Uho se u nás ve škole nevařilo a jediné, co jsem neměla ráda byla ta játra, ale ta nesnáším celkově, takže nepomohlo, ani když je dělala mamka.
Mlíkovku nám nedělali, ale já jí miluju! S hvězdičkami - vařila mi jí maminka. Když jsem si jí vařila já (sama pro sebe) manžel tak intenzivně předváděl zvracení, že už jsem jí nikdy znovu nedělala (a to jsem mu nedala ochutnat).

Mezi odporná jídla dětství dávám vývarové polévky. Doteď je nesnáším. Ve škole nás je nutili jíst, jak jsem byla šťastná, když už jsem nebyla družinář a polévka nebyla povinná, doma jsem tu jednu lžíci dala, pak jsem seděla hodinu stolu než mi dovolili odejít - mě se z nich opravdu zvedá žaludek. Já je vařím jen když už je velký tlak v rodině, ale nejsem moc schopná to ani ochutnat, tak za výsledek neručím, jen se držím receptu.