Přidat názor k článku Škola od 9 a stejnokroje?

Tak jsem zase jednou vyhověla své soví nátuře, čtu si tady příspěvky a ráno mi bude ouvej. Na základě zkušenosti sama se sebou i se svými dětmi také tvrdím, že biorytmy jsou vrozené. Mám dvě děti sovy a dva skřivany. Nejstarší coby batole prohlásila vždy po večerníčku "hají" a odkráčela dobrovolně do postýlky, zato v pět ráno chtěla vstávat. Teď je jí patnáct a samozřejmě to není takhle extrémní, ale když je unavená, jde klidně v osm večer do postele. Ráno vstává bez problémů, ani nepotřebuje budíka.
O rok a půl mladší syn, vychovávaný předpokládám obdobně, už celá léta usíná mezi jedenáctou a dvanáctou večer, přestože jsem dlouho trvala na tom, aby nejpozději v devět byl v posteli. Vždy si nějakou dobu četl, pak zhasnul, ale když jsem se šla kolem 11. na děti podívat, byl vždycky ještě vzhůru. Teď už čas jeho odchodu do postele vůbec neřeším, protože ale musí vstávat do školy, je každý pátek úplně vyřízený a v sobotu prospí celé dopoledne. Mladší syn má na odlišnou "spánkovou orientaci" nárok, je nevlastní. Je to skřivan, u kterého jsem postupně rezignovala a nechala ho dívat se ráno mezi 5. a 7. v televizi na cokoliv, protože já prostě v tuhle dobu nejsem při smyslech. No a nejmladší dcera je sova, do školky vzdálené 10 minut pěšky jsme také pravidelně dobíhaly s vyplazeným jazykem na půl devátou a vstávání do školy v 7 ráno považuje za největší životní křivdu. Je fakt, že vymyslet víkendový program, který by vyhovoval všem, je někdy náročné, ale při troše snahy to vždy nějak dohromady dáme.