Přidat názor k článku Škola od 9 a stejnokroje?

Ahoj Lucko, chápu tě s určitými věcmi se má žena i já sám taky potýkáme. Nárok na sestru sice měla u trojčat, ale tu nikdy nedostala, protože je o sestry pro vícerčata velký zájem. Museli jsme vše zvládnout sami, protože babičky máme stovky kilometrů daleko, a ještě nejsou v důchodě.Rok jsem jí strojčaty pomáhal doma, otevřel jsem si vlastní praxi doma s přizpůsobenou pracovní dobou.Trojčatům je teď rok a půl a jsou to holt divošky, ale tak nějak manželka nikdy neměla problémy , vzít na studia, nebo do knihovny děcka v kočárku. Asi záleží na přístupu jiných lidí. A jóga,a jazyky manželku baví, taky nemá problém s trojčaty i starší dcerou. Bere je na hodiny totiž sebou, má kombinované hodiny pro matky s dětmi. Asi také záleží na výběru školy, my vybrali americkou, kde s těmito věcmi počítají do předu.Vracím se sice až kolem 19:00 večer, ale snažím se taky manželce od určitých věcí ulehčit, prostě večer abych mohl být alespoň hodinku , nebo dvě s dětmi,dělám jim chůvu, a dělám to rád manželka si taky potřebuje odpočinoudávají víc zabrat, než dvě děti to tak holt je. Není to však takto ale každý týden. asi každý druhý týden mám ještě dva dny volna s víkendem to jsou čtyři dny a to se svým holkám věnuju jak to jen jde naplno. Má žena není supermanka,a trojčata si taky nevybrala dobrovolně po umělém početí, stalo se to přirozenou cestou, i když jsme původně plánovali jen jedno dítě, protože manželka chtěla dál co nejvíc pracovat, trochu se to zkomplikovalo, a jsem za divošky rád, ale ona sama je velmi ambiciozní člověk, který se nikdy nikým nenechal omezovat, natož mnou. Prostě dělá věci, které chce dělat, jen se prostě přizpůsobí dětem, ale z žádných svých koníčků odstoupit nechce, natož od práce, a to je dobře, že ví co chce má za to mou lásku a obdiv.Problém u nás vidím prozatím v tom, že musím do práce dojíždět daleko, ale to se má brzy změnit, a já budu opět u nich v Praze na soukromé klinice, která patří pod tu naši. Holt lékařů je hromada, ale ne specializovaných někdy je mi to docela líto, protože se k nám dostávají děti ve stadiech, které by vůbec nemuseli být. Jde jen o to u praktického lékaře se ozvat, a vyžadovat lepší vyšetření třeba v nemocnicích, maminky se nechávají ukolébat banální chřipkou s horším průběhem, a my pak dostáváme děti na onkologii až už je za pět minut dvanáct.