Přidat odpověď

Je fajn, že jsi na to přišla sama, že je to špatně
A že tě to trápí a chceš to změnit.
Asi každému občas ujedou nervy, i když mně třeba tak málokdy, že si myslím, že výlevy mých dětí nejsou důsledkem toho, že by si mě braly za vzor.
Asi optimální místo toho vylítnutí a nafackování by bylo přijít, dřepnout do úrovně očí, oslovit, počkat na oční kontakt a v klidu říct něco jako "Omlouvám se, že jsem tě vyrušila, ale nic tak hrozného, abys musel fláknout perem, se nestalo, zkusil bys příště reagovat klidněji?"