Přidat odpověď

Tak to je asi klasickej příklad z chlívečku "Kudliných strachů", kdy se sponzorováním zákonitě přichází ovládání No, i tento model je asi výsledkem konsensu zúčastněných, dotyčná dcera asi nebyla držena na řetězu a z vlivu rodičů se mohla vymanit a jet si "za své" a "po svém". Že to neudělala možná svědčí o tom, že jí tento model taky vyhovuje.
Já mám kolem sebe teda spíš situace, kdy ta podpora je tak nějak přirozená a bez podmínek. Otec za vodou dal dceři startovací byt. Prostě dal, protože sám chtěl a proto, že na to měl. A nevyžadoval za to líbání rukou, nevyhrazoval si za to rozhodovací pozici v záležitostech dceřina života, neurčoval jí, jak má s bytem nakládat. Nestalo se to předmětem zuřivých debat a doživotních závazků a prostředkem mocenských tahanic v rámci rodiny.