Přidat odpověď

Tak brečet budeš, to se nedá natrénovat, pokud to tak cítíš, tak to prostě přijde. Ale důležité je asi trochu vysvětlení toho pláče, jako já bych asi řekla, že pláču z radosti z toho, že se po tak dlouhé době vidíme, klidně bych přiznala, že to se mnou zamávalo a že je mi líto, že se naše cesty na tak dlouho rozešly. Hlavně nerozmazávat jeho zdravotní stav, jako že pláčeš nad ním...

Jinak chápu, já jsem hrozná plačka, dojmu se fakt nade vším, mám mokré oči i teď . A nevím, co s tím, někdy je to dost nepříjemné chodit ubrečená...