Přidat odpověď

Val, odpovím za sebe. Takovou tu "lásku jako z Harleqiunu" jsem neprožila. Oba dva moje vážné vztahy začaly nenápadně spíš z kamarádství. A pak nějak přeskočila ta pověstná jiskra. A romantiky jsem měla a mám tolik, kolik potřebuju. Nedá se říct, že bych se vdala z rozumu, ale rozum jsem nikdy "neztratila" a taky proto ten první vztah nedopadl. Z druhého vztahu byla před více než 25 svatba. Jestli je dost romantické, že se i po tolika letech dokážeme třeba jen tak u televize přitulit nebo vzít za ruce. Na večeři jdeme. když je příležitost, např. výročí.

V mém věku nečekám, že se kolem mě budou motat davy nápadníků, ale davy jsem nemusela odhánět ani v mládí. Ne že bych byla tehdy ošklivka, ale nejsem vysloveně atraktivní typ.