Přidat odpověď

Dášo, já třeba za romantický vztah považuju třeba i to kamarádské. Konkrétně třeba to, že si vyjedem na kole, někde se posadíme, budem koukat třeba na vodu a budeme rádi, že jsme spolu a ne, že on to bude brát jako mnou vynucený opruz, kdy se neprojel tempem, kterým by chtěl a navíc ještě zmešká v TV fotbal a kdybych bývala zůstala doma, mohla jsem něco kloudného udělat v domě a na zahradě, takhle se mnou jen ztratil čas.... Ne, že by se nám nikdy ty výlety nepovedly, ale pak jsem se dozvěděla, že on se k tomu nutil a že očekával ode mě jako protislužbu, že výrazně zlepším péči o domácnost a jeho pohodlí, kdyby to řekl včas, tak možná by to fungovalo, ale je taky možné, že kdyby to řekl, tak ho s tím vším pošlu do háje rovnou.
Pro něj je narozdíl od sdíleného času extrémně důležitá ta opečovávací složka, tu bere jako skutečný "jazyk lásky".