Přidat odpověď

O tomhle bych mohla psát romány. Bohužel hlavně o tom maximálně rozdílném přístupu toho jediného prarodiče mých a sestřiných dětí. Moje rada je prostě absolutně minimalizovat návštěvy a styk. Potom to dítěti přestane chybět a holt, když ty prarodiče potkáte, tak se s nim a taky moc nevybavovat. Protože jestli nemají zájem, tak je prostě nedonutíte. Po promluvě by si ho vzali jednou, dvakrát a pak by to zase spadlo do starých kolejí...
Mě jako matku mých dětí samo hodně mrzí, když vidím, že babička má okatě radši sestřiny děti, před dětma to ale prostě vůbec neřeším a mám pocit, že děti to nějak pochopily.
Když jsem jí to totiž vyčítala a chtěla, aby si je taky brávala, tak si je sice vzala, bylo to umělé, ona byla protivná a děcka to prořvala. Holt to bude muset přijmout a babičku nepřipomínat.