Přidat odpověď

Tečko, do puntíku se vším souhlasím, odvádění pozornosti sice na první pohled vypadá nevýchovně a pro někoho možná nepřijatelně...ale....někdy to pomůže překonat právě takovéhle kritické období...u syna to fungovalo i na jídlo - je odmalička nejedlík a byli jsme kolikrát rádi, když aspoň něco snědl...a bylo mi jedno, že u toho kouká na pohádku, donedávna u pohádek ráno snídal...a rozhodně se nestalo to, že by si na to zvykl a nedokázal se normálně najíst u stolu bez televize...nemá s tím problém...neměl s tím problém ve školce ani ve škole a dokonce už teď u televize nesnídá ani doma, ale sedí se mnou v kuchyni u stolu a povídáme si....tím, že jsem ho v určitém období nechala v klidu u té televize, jsme si všichni ušetřili spoustu nervů.
Jinak s tou snídaní tak úplně nesouhlasím, hlavně v té školce mívají svačinu docela brzy, třeba u nás svačili v 9h, což kolikrát v tu dobu některé děti snídají doma taky, když třeba nejdou do školky...nejde o to, že by tu snídani vynechaly, ale prostě snídají později...já třeba taky nemám ráno v 6 nebo v 7 hodin moc chuť na snídani, tak si ji beru do práce a snídám až kolem deváté...