Přidat odpověď

Hello, přesně tak.
Jednu vrazíš - špatně, nevrazilas - taky blbě.

Ovšem paradox je v tom, že to "dítě" si vůbec nepamatuje ty akce, o kterých ty si myslíš, že jsi při nich selhala. Ale pamatuje si jiné (a vnímá je ukřivděně a ublíženě), na které si nepamatuješ ty...
Zírala jsem opravdu při rozhovoru s dcerou, kdy mi vyčetla to, co mně přišlo v pořádku a normální a dobré. Na druhou stranu zas ona nevnímala špatně to, co já jsem vnímala jako své selhání.