Přidat odpověď

Lexi, zdá se, že tě můj příspěvek trošku rozhořčil. No není potřeba mě brát zcela za slovíčko.

Dovedeš si představit profesi, kde je denně člověk konfrontován se smrtí ? Kde denně zažívá traumata, stres. Psychologická péče žádná. Navíc je poměrně málo oceněn a tak ? Teď mám na mysli třeba toho hasiče, doktora na onkologii.

Myslím, že pro "systém" by bylo mnohem levnější zaplatit těmhle lidem jako bonus třeba o měsíc volna ročně víc, nebo je jednou za pět let poslat na rok na zdravotní dovolenou. Bylo by to levnější z hlediska zdravotní péče, kterou tito lidé mnohdy často potřebují a stráví na neschopenkách a zbytečně z té práce mizí.

Nevím, jestli je to jinde takhle pevně ustanovené, ale slýchám o tom celá léta. Zrovna nedávno mi někdo říkal, že pracovníci krizových center pracují půl roku, půl roku mají povinně volno ( na Novém Zélandu), ale třeba je to blbost.

Já bych tohle nařídila všem, kteří se v práci setkávají s extrémní zátěží: Za mě sem spadají policajti, všechny záchranné složky, všichni zdravotníci, učitelky, psychologové, psychoterapeuti, právníci, sociální pracovníci, pečovatelé.

Já osobně bych to třeba našim učitelkám strašně přála: chci mít pančelku odpočinutou, nevyhořelou, naladěnou na děti, s možností se vzdělávat a nemuset si kvůli tomu brát dovolenou.

Jinak si samozřejmě volno zaslouží každý. Jasně, že by to mohlo být jen studijní volno, ale ty fotoalba by člověk konečně mohl udělat večer, když by nemusel nějakou dobu myslet na práci ne ?