Přidat odpověď

A nejsou špatné? Pro někoho ano. Navíc hlavně tím jak moc jsou nevypovídající.

Já u svého gynekologa poprvé použila v podobné situaci sprosté slovo. Potom, co mě vystresovala genetička, nutila mi odběr plodovky a přitom podle mě se to riziko postižení uměle navyšovalo tabulkou.
Řekla jsem mu, že jsem opravdu nasraná a tohle vědět předem, tak jsem na žádný utz ani nešla.
Chlapec DS nemá. A kdyby ho měl, tak by se nám narodil i tak.
Já mám koule na ledacos, ale na ukončení těhotenství ve vysokém týdnu ne, pokud já jsem tím člověkem, který má jako jediný možnost říct ne a tak je vlastně i tím jediným, který o osudu dítěte rozhoduje.

Doktor mi říkal, že mám zodpovědnost k prvnímu dítěti a postižené dítě bych na svět přivádět neměla. Ale kde je hranice? Já se ho ptala a když nemá DS...a co s ním, když mi ho zdravého přidusíte u porodu...nebo když mi spadne ve třech týdnech na kachlíky?
S dítětem člověk přichází o záruky, právě proto by měl počítat s tím, že zdraví je dar. Dar o který člověk může přijít ve vteřině.
A podle mě právě proto je nevhodné si volit pohlaví, protože tu záruku kvality a dokonalého dítěte nám nikdo nedá a neměl by ani nabízet.