Marko, já to přesně tak měla (s těmi spolužačkami).
A jestli dneska něčeho lituju, tak jen že jsem neměla spolužačky a spolužáky, se kterejma by se bylo dalo bavit i o normálnějších věcech.
Ustát se to dalo, akorát člověk tak úplně do tý společnosti nepatřil (ale když mu neseděla, tak to nebylo nic, čeho by měl litovat). A nebyly to nijak špatný holky, ale byly někde úplně jinde.
Dneska jsem zpětným pohledem ráda, že jsem to ustála a neudělala jsem nějakou blbost, jen abych byla taky "in".