Přidat odpověď

Děti, a to i velmi malé, potřebují pozornou a účelnou sexuální výchovu. Jestliže rodiče k tomuto vzdělávání zodpovědně přistupují, připravují tak své děti na nároky života a na nutná rozhodování, s kterými se setkají.

Dobře, až se mě zeptá, řeknu mu to. Ale poznáte, kdy se zeptá? Děti se o sexualitu zajímají mnohem dříve, než dokáží formulovat otázku. Například předškolák je zvědav na tatínka v koupelně nebo si chce pohladit maminčino těhotenské bříško. To jsou ty pravé chvíle, kdy lze pohovořit o anatomii, rozmnožování a porodu.
Využijí-li rodiče těchto příležitostí, neposkytnou dítěti jen konkrétní informace, ale také tím podpoří chuť bavit se o sexuálních otázkách. To napomáhá vytvořit příjemnou atmosféru důvěry, což děti i v budoucnu povzbudí k dalším důvěrným hovorům s rodiči.
Nemusíte se obávat, že řeknete „příliš mnoho, příliš brzy”. Dítě si z dané informace vezme to, čemu porozumí, ostatní ho nezajímá (neklamnými známkami jsou znuděný pohled, zívání, odchod z pokoje...). Váš komentář však není marný. Možná, že dítě nezachytí všechny detaily, ale uvědomí si, že maminky a tatínka se lze kdykoliv zeptat na cokoliv.

Nebezpečí nespočívá v tom, řekneme-li „příliš mnoho, příliš brzy”, ale spíše „příliš málo, příliš pozdě”. Poznají-li rodiče, že se dítě chce zeptat, a odpovídají mu otevřeně a láskyplně, jsou na nejlepší cestě poskytnout mu kvalitní rodinnou sexuální výchovu.