Přidat odpověď

Přestěhovala bych se blíž některé z babiček.
První dítě jsem měla ve 26, bojovala jsem, aby bylo po mém. Naštěstí dcera se mnou držela basu. Když jí babička ve 4 měsících cpala banán, že už se má učit chutě, zblila ji od hlavy k patě a babička si další pokusy odpustila. Když jí v 10 měsících začali cpát sladkosti, udělaly se jí děsné opruzeniny, měla opevřené boláky. Doktorka nám zakázala dávat sladkosti a přikázala látkovky. Látkovky jsem dávala před tím až do léta, pak mě zlomilo okolí, že se v tom zapaří. Takže bylo ve všem nakonec po mém.
Další děti jsem měla po odstěhování ve 35 a 37 letech. A při posledním porodu jsem nebyla ani trochu asertivní, navíc manžel zůstal s holkama a přijel deset min. po porodu. Kdyby tam se mnou byl, určitě by si ta čůza doktorka nedovolila to, co si dovolila na mě samotnou
A ještě bych změnila to, že bych nelezla na Rodinu a ušetřila mraky času