Přidat odpověď

dryjádo

já bych hlavně dělala hodně jinak u nejstarší, ale tak to bývá, nejstarší je pokusnej vzorek a co se osvědčí se aplikuje u dalších dětí. Občas mi je líto některých věcí, do nichž jsem jí nutila nebo kvůli nimž jsem se stresovala. Hádala bych se s doktorkou kvůli jejímu očkování, ona navíc měla zdravotní kobtraindikaci, kterou doktorka navzdory neurologovi nechtěla brát v potaz. takže očkovala vždy, jak jen to bylo trochu možné. Už u té doktorky nejsme a problémy s očkováním odpadly. J8 jsemt eda očkovací typ, ale jsem ráda, že máme doktorku, který očkuje proto, že je dítěti 15 měsíců a ona "musí", ale počká, když vidí, že další děti jsou nemocné a to třetí to 100 % chytí též.

hlavně na nejstarší bych nekladla nároky podle představy "tohle by už měla v pěti letech umět"

asi bych nevyšoupla z kočárku tak "brzy" prostřední (na zdejší poměry pozdě), když v něm tak ráda jezdila. Omluvou mi budiž, že to byl kočár sourozenecký a že třeba loni na dovolenou jsme měli dvoje golfky, což si ona patřičně užíbvala, ač jí byly bez tří měsíců 4 roky.

abych to shrnula, celkově bych se některými věcmi stresovala méně a na některé myslela více.