Přidat odpověď

Alraune "Nepohrdám těma lidma, soucítím s nimi. A ty řeči o tom, co je zdravé a nezdravé, rozumné a nerozumné ve chvíli, kdy to sama nemusím podstupovat, mi připadají stejně pokrytecké jako rady vizážistek, které samy mají skříně hadrů, ale jiným radí, aby si koupily kvalitní bílou košili, džíny a vlněný svetr, a tím ušetřily, protože si ve skutečnosti nedovedou představit, že jednoho dne už jim ty tašky hadrů nikdo zadarmo nedá.

Ano, když má člověk dost potěšení, snadno si jedno odepře, když nemá žádné, může ho rtěnka za třicet korun zachránit před totální beznadějí."

Já nima take nepohrdám. Soucítím s těmi, kteří neutrácejí za blbosti, na které nemají, jen do té míry, že to mají blbé, že jsou finančně negramotní.

Fór je v tom, že nikomu neradím kvalitní bílou košili. Ale kvalitní jídlo, které je levnější než pochutiny. Tedy bavlněnou košili z Lidlu za 200 místo polyesteru za 500 z Promodu. Když těch 300 jim bude chybět na zaplacení elektřiny nebo uložení stranou. Například.