Přidat odpověď

Kopretinko, venuju se kazdemu diteti kazdy den aspon chvili, ale casto to nejsou pulhodiny, ale treba par minut. Dvouletacka, tak tam je to jasne, koupani, prohlizeni knizek, tancovani, mazleni u mlika i bez nej, atd atd. S prvnakem jsou to nejvic ukoly a cteni, pomahani s basnickou, povidani o minecraftu, koupani, apod. Se starsimi je to hlavne povidani o vsem moznem, pokud mozno z jejich iniciativy. S dcerou jdeme obcas samy po obchodech. S nejstarsim chodime na koncerty vazne hudby a poslouchame, jak hraje na klavir. Vzdycky si objednam nejake skladby a syn hraje Spolecne vzdy vecerime a o vikendech obedvame. Ted jsme meli nekolikamesicni obdobi, kdy byl na vsechny tatinek sam, a samozrejme o cast pozornosti prisly, prece jen to povidani po telefonu neni to prave orechove. Nicmene zvladli to vsichni v pohode, takze kratkodobe se to da prezit. Mne prijde dulezite byt tam pro ne, aby vedeli, ze muzou kdykoli prijit, a popovidat si nebo se pomazlit, a neni treba nejak umele vymyslet, abys s kazdym travila minimalne hodinu denne cilene pozoronosti.