Jak tu někdo psal, občas vykám, ale říkám dotyčnému jménem.., tedy např. "Pepíku, prosím Vás, můžete ...?" Nemám zájem si tykat s každým. Ale pravdou je, že já skutečně lidi jménem oslovuji ráda a možná až příliš často, takže paradoxně právě tento druhý extrém ve mě vyvolal otázku, zdali se v tomto nekrotit.
Ten oční kontakt .. a že oslovení není nutné.. No, my na sebe nevidíme, protože každá máme na stole dva počítače, ale zase je pravda, že vedle je s námi spojená druhá kancelář, kde sedí 2 paní a kolegyně většinou oslovuje mě. Takže mně nedělá problém odhadnout, že hovoří právě na mě