Zrovna včera jsem měla pocit, že jsem naprosto selhala ve výchově.Otevřela FB a tam příspěvek od mojí ratolesti: Mluvící plyšový medvěd z UK(dost drahý), kterého dostala ke druhým narozeninám a naprosto ho zbožňovala rozstříhaný na kusy a pod ním koment: Takhle jsem naložila s nejlepším kamarádem z dětství.
Dostala jsem záchvat pláče, bylo mi toho medvěda líto. Můj chlap si myslel, že někdo umřel a pak, když zjistil důvod, chtěl zavolat Chocholouška, protože si myslel, že jsem se úplně pomátla. Brečela jsem asi půl hodiny...jsem blázen. Bylo mi hrozně líto, že plod mojí výchovy, který jsem do narození zahrnovala láskou, dokáže udělat takovou hnusnou věc.
Dcera mezi tím medvěda sešila a je jako nový..a stále mluví.