Přidat odpověď

Inspirovala mě diskuze o práci zdarma v rámci rodiny, tak se jdu zeptat na váš názor na mou situaci.
Už jsem zde několikrát psala, že se léčím od prosince s onkol. onemocněním, konkr. zhoubný nádor tlustého střeva, jsem po operaci, nyní absolvuji desátou chemoterapii. Žiji sama se třemi dětmi. Ještě než mi došly finanční rezervy, požádala jsem před pár měsíci o fin. pomoc svého švagra - bratra mého muže. On i jeho žena jsou právníci, on pracuje na ministerstvu dopravy na dost vysokém postu. Jeho žena jako podniková právnička známé velké firmy. Děti nemají, vlastní a pronajímají několik bytů. Nouzí rozhodně netrpí a navíc švagr je kmotrem mého nejmladšího syna. Požádala jsem ho písemně, hezky a slušně, vysvětlila situaci. Nijak na to nereagoval. Nyní již fin. rezervy došly, ale postarala jsem se opět sama, jelikož dva tatínkové mých dětí se moc k angažovanosti nemají - víte jak to je - Sám mám málo. Neřeším, co na to říct. Zařídila jsem se jinak. Pomoc od švagra již nepotřebuji, ale stále mě jeho postoj trochu mrzí. Co myslíte, zachovala jsem se blbě, že jsem jej vůbec žádala o pomoc? Navíc jej o pomoc pro mě žádali i jiní členové rodiny (jeho sestra a švagr), a to mnohem emotivněji. (To jsem se dozvěděla až posléze.) Také nijak nereagoval. Je to od něj hnusné a sobecké a nebo jsem to spíš přepískla já? Co myslíte?