Přidat odpověď

No já dávám svým dětem dost volnost, ale na druhou stranu jsou jasně daná pravidla. Ne že by to leckdy nenaráželo, ale že nárazy jsme si prošli s dcerou a mladší děti nejsou blbci, učí se nejen oni, ale i my rodiče, tak se to u synů celkem daří bez šprajců z jejich i naší strany a funguje to.
Prostě platí to, co jsem psala - o všem se dá diskutovat, ale nezajímá mě argument - mně se nechce udělat to či ono. Já taky nechci leccos teď hned, chápu to i u nich, ale bohužel - člověku se nechce věcí a přesto je musí udělat, tudíž max. ústupek je v tom, že to nemusí dělat teď hned, ale v nějakém rozumném časovém horizontu.
Pokud jeden by dejme tomu nechtěl u sebe povlíkat, může se domluvit s druhým sourozencem a povinnosti si povyměňovat - jejich věc, musí se umět dohodnout. Je mi fuk, kdo z nich to udělá, hlavně že to je.