Říct "Prosím deset deka tohoto (sýra, salámu, čehokoliv)" a přitom ukázat, nepovažuji za nic nepatřičného. Zákazníkovi se třeba líbí na pohled, ale název nezná, na nápis špatně vidí nebo si není jistý, který nápis k čemu patří ...
Ono je především špatné vidět v člověku na druhé straně pultu automaticky pitomce jen proto, že nejedná přesně podle mých představ.
Je logické, že mezi zákazníky budou i lidé primitivní, nevychovaní nebo neovládající komunikaci, ale mezi prodávajícím personálem jsou takoví lidé také. A na obou stranách často platí, že čím méně schopností, tím více arogance