Přidat odpověď

Louiso,

já s tímto Tvým řešením ale nemám sebemenší problém.

Ale otázka je, o jaký fázi toho zestárnutí se bavíme, jestli o stejný jako u kokešbobeš.

Navíc je to asi i otázka nastavení v rodině a o velké důvěře - u vás jsou evidentně vztahy nadstandardní - rodiče Ti důvěřují a Ty zase jejich finance spravuješ tak, že máš na paměti především jejich podporu a blaho (jak jsi psala, že neřešíš, že bys tam měla případně něco dosadit ze svého a že dbáš na to, aby byly především zaplacené účty a aby rodiče měli dost na svou útratu).

Což je ideální stav, ale řečeno slovy klasika, "kdo z nás to má"? U kolika rodičů by byl problém takto se svěřit vlastnímu dítěti? Kolik dětí by toho zneužilo? (A - ač to na tom není to nejpodstatnější - kolik dětí by pak muselo vůči okolí i nejbližší rodině čelit podezření, že "babičce a dědovi seberou celý důchod a bůhví co s ním udělají"- což je sice prapitomé a není na to rozumná odpověď krom poslání dotyčného pomlouvače do pr..., ale chápu, že to musí ty lidi strašně mrzet).