Přidat odpověď

Kudlo - máš pravdu. Popravdě - já na písknutí mé mamky kvůli babi jezdila i proto, že ona vyhrožovala, že je na tu péči sama a že teda babi dá do ústavu - což by byla konečná. A pro mne je to hrozný pomyšlení. Jen proto, že ji večer narve nevhodnou, ale dle ní kvalitní stravou, babi je zle a tak ji nechá odvézt a odsoudit k smrti? Máš pravdu. Zase vydíračka. Taky jsem už vyslechla - s tátou jezdíš a mne v tom necháte samotnou. Já si k sobě babi vzít nemůžu, máma i táta jsou doma, my oba pracujeme. Ve finále jsem si ověřila, že když je babi od našich, tak mají stejný režim jako když tam jede - už mě to vytáčí - pravidelný spaní a s.aní. Jinak ale říkají - my nemůžeme nikam jet, nemůžeme být celý den na zahrádce, musíme domů. ale houby - i když ji neměli doma, režim nezměnili. jsou to kecy. Dobrá - taky může být máma vyšťavená - ale odmítá si nechat pomoci, chce jen se babi zbavit.
A já s tím nic neudělám, nemůžu, nejde to - jestli to udělá, musí se s tím popasovat ona sama. Já jsem jí už sehnala spousta kontaktů, domluvila soc. službu, že poskytnou pro babi tu společnici třeba jednou či dvakrát v týdnu, že bude paní na to, aby jí naservírovala oběd, aby naši měli celý den sami pro sebe, pak ty odběry krve a prohlídky, že přijde pracovnice na mytí - stačilo jen to podepsat. Máma vždycky - ale to nepůjde, když to zvládneš, tak to vyjednej. Jen jsem to udělal, tak bylo tisíc výmluv, proč ne a já jak idiotka volala zpátky, že ne. Oni jsou ale zvyklí, takže nějaký odsouzení jsem neslyšela, spíš pochopení a nic si z toho nedělejte, to nevadí. Dokonce jsem domluvila školku pro seniory - tedy denní pobyt - od rána do odpoledne, dokonce tam i spí. Teda pochopitelně na zkoušku, protože se dopředu neví, jestli to bude fungovat. A to jsem uškemrala místo, protože se jim moc nechtělo vzhledem k věku babi a že tam ještě nikdy nechodila, ale pak jsme se dohodli. A tak celá rozradostněná to volám našim a co myslíš - dostala jsem pojeb, že prej co si myslím, oni nebudou s babi jezdit autem denně do školky a ze školky. Já říkala - ale přece jsme se o tom bavili a tys říkala, že to určitě nepůjde, že ji nevezmou a já se nabídla, že to zkusím a tys souhlasila. A mamka - jo, ale já nevěděla, že to zařídíš.
Prostě udělala jsem co šlo, to, co chce ona, to prostě nemůžu. Se.e mě její přístup, nechápu to, nerozumím tomu a nevím, jestli to je normální a nebo je tam něco jinýho.