To je jiná nuda
V dopravním prostředku je to taková meditativní nuda, myšlenky tečou volně s souladu s pohybem prostorem. V hotelu tuhá, statická a zabedničkovaná
Ledadlo by nebylo nutnou podmínkou, vlak je taky skvělý, ovšem ten bývá mnohem dražší. Autobus nejde, manžel se do nich nevejde. Auto ne, jeden by musel řídit a to není ono.
A ano, za hranice všedních dnů - být chvíli opravdu někde jinde, trochu odstřihnutě, být chvilku v jiném životě. Nejde mi o nic typu poznávačka, ale o střelhbitý přesun do života na vzdáleném místě, s jinou řečí, kulturou...tam si dojít na oběd, projít se podél řeky/parku...prostě co daná destinace nabízí, a zas se vrátit.
KDyž není nějaký jasnější skok, tak se s manželem prostě máme problém odpoutat aspoň chvíli myšlenkově od dětí.